Impulsem k uspořádání workshopu byly sochy s náměty folkloru, které za posledních třicet let zaplnily ulice města. Domnívám se, že jak lokální dudáctví tak folklór z velikonočních ostrovů nereflektují plně skutečné dějiny města a ukazují na nedostatek jasných politických a tím pádem i kulturních vizí. Politická reprezentace chtěla vytvořit jasně rozpoznatelný symbol pro vlastní sebedefinici i pro turisty a zvolila tak bezpečný folklór, který zastiňuje například lokální dějiny průmyslu, kterým žilo v několika generacích desítky tisíc lidí.
Cílem workshopu nebylo nutně vytvořit nová díla, ale zamyslet se společně nad tím, jak by se měla vést debata o soše ve veřejném prostoru malého jihočeského města na začátku 21. století a co může podoba města vypovídat o jeho směřování. Možná vznikne jen diskuse, možná několik návrhů, které budeme v průběhu zimy a jara prezentovat a pokud některý z nich bude životaschopný, rádi bychom se ho ve spolupráci s dalšími subjekty pokusili realizovat.
Funkce externích poradců projektu se ujali kurátor a kritik umění Jiří Ptáček a architekt Mojmír Pukl, kteří s námi strávili ve Strakonicích nějaký čas.
Jediná možnost jak se se studenty a celým workshopem veřejně seznámit byla ve čtvrtek 12. prosince od 18.00 do 22.00 hodin v prostorách nad kavárnou Moiry. Pracovně jsme setkání nazvali Líná Pecha Kucha Strakonice a měla za cíl se představit navzájem a prostřednictvím přispivatelů zaměřit pozornost na aktuální témata ve městě:
a)
Tomáš Vaněk - ateliér Tomáše Vaňka AVU - prezentace
b)
Jan Freiberg - Oživme si Strakonice - prezentace
c)
Martin Vadlejch – Artwall Strakonice - regionální galerie pod
širým nebem a sochy v parku – prezentace
d)
Marek Dunovský - Přestěhujeme mariánský sloup? (ten strakonický)
e)
Jakub Frydrýšek – Městské muzeum ve Volyni - Etnograf Josef
Režný, folklór a dudy
f)
Jaroslav Brůžek - vedoucí odboru životního prostředí MěÚ
Strakonice - Veřejné prostory a městská zeleň
g)
David Andrlík – městský architekt- Sochy ve městě – současný
stav a vize 
Jan Freiberg
