středa 10. prosince 2014
úterý 4. listopadu 2014
pondělí 20. října 2014
Doporučujem: Galerie Na shledanou - Norbert Schmidt - ÜBERRAUM - vernisáž v sobotu 1. listopadu v 15 hod
Norbert Schmidt
ÜBERRAUM
Galerie Na shledanou
hřbitov Malsička, Volyně
listopad 2014 – červenec 2015
vernisáž se uskuteční:
v sobotu 1. listopadu 2014 v 15:00 hodin
v den, kdy v předvečer Vzpomínky na všechny věrné zemřelé
slavíme slavnost Všech svatých
v sobotu 1. listopadu 2014 v 15:00 hodin
v den, kdy v předvečer Vzpomínky na všechny věrné zemřelé
slavíme slavnost Všech svatých
Prostorová skica ÜBERRAUM obrací Galerii Na shledanou ve Volyni naruby. Vnitřek se stává venkem. Architektonická intervence zcela proměňuje celkové vyznění atmosféry této bývalé smuteční síně, kde jsme si již zvykli setkávat se s předními českými umělci a jejich příspěvky k existenciálnímu tématu konečnosti pozemského života. Prostor galerie se nyní otevírá a uzavírá současně. Radikálním zaplněním vnitřku budovy vysokými stěnami se paradoxně otevírá prostor prázdna, ticha a koncentrace. Prostor vytržení z běžného vizuálního i akustického hluku, prostor rozepjatý mezi světlem a tmou. Prostor jako obraz, okno, práh, šifra, odkaz k prostorům zcela jiným.
ÜBERRAUM tematizuje mlčení jako začátek otázky a prázdno jako její základ.
Při vernisáži 1. listopadu 2014 v 15:00 hodin bude novou intervenci reflektovat i Michal Škoda, umělec a kurátor Domu umění v Českých Budějovicích, jehož předchozí vstup do galerie s názvem PŘÍTOMNOSTABSENCE bude na místě zachován. Kanovník od Všech svatých na Pražském hradě, teolog a historik Tomáš Petráček se spolu s návštěvníky pak zamyslí nad majestátem smrti a silou naděje. Vzácnými hosty, kteří se postarají o zvukovou stránku dušičkového odpoledne, budou Alice Flesarová z kapely Zuby nehty a Jiří Hodina, sbormistr Pražské katedrální scholy u Sv. Víta.
Časem doplní Galerii Na shledanou o nové umělecké vrstvy díla dalších rezidentů.
Norbert Schmidt
Jan Freiberg, kurátor výstavy
Jan Freiberg, kurátor výstavy
pátek 10. října 2014
Johanitská komenda - Vzkříšení prostoru - neděle 12. října 10-16 hod
Strakonický hrad
Umělci:
Matěj Frank http:// mattejfrank.blogspot.cz/
Petra Lacinová http://petralacinova.com/
kurátorka: Soňa Nováková
Johanitská komenda: Vzkříšení prostoru je jednodenní site specific projekt současného umění v prostorách bývalé johanitské komendy ve Strakonicích. Název výstavy nese trojí význam: Vzkříšení jednak vyjadřuje osvobození ve smyslu očištění a vyprázdnění prostoru od nepatřičných předmětů, které v posledních letech bránily vyniknout v jeho plné síle, tichosti, kráse a dynamičnosti. Dále je symbolem oživení středověkého prostoru současnými intermediálními intervencemi, které v reakci na historii, tradici místa a génius loci vdechnou středověkému klášteru nový život i atmosféru. V přesvědčení, že umění představuje určitý předstupeň "duchovnosti", chce být vzkříšený prostor, ve svém dalším významu, schopen zprostředkovat mystický zážitek.
Koncepce výstavy vychází z interpretace středověkého kláštera jako světa jakéhosi ideálního božího města, mikroměsta ve skutečném městě. Místo se řídilo svým vlastním řádem a prostorem. V kapitulní síni se řádoví bratři společně setkávali. Ambit je vybízel k rozjímání, meditaci a hledání vlastní duše. Kostel jako nejsvětější místo sloužil k samotné liturgii. Odedávna byl sakrální prostor pevně spjat s uměním a společně s ním tvořil naprosto svébytnou jednotku. Objednavatelé si do svých sídel i svatostánků zvali nejvyhlášenější umělce své doby nebo se alespoň snažili přiblížit aktuálním uměleckým tendencím. Na druhou stranu nebyl středověký obraz jen estetickou dekorací, ale měl sílu a moc. Byl médiem mezi jednotlivcem a vyšší nadpozemskou sférou.
Toto dřívější sepjetí duchovního života s uměním své doby bylo i impulsem pro uspořádání této výstavy. Propojení současného umění s prostorem ambitu, který dříve sloužil duchovnímu rozjímání, má prostoru navrátit jeho duchovní rozměr. Současné umělecké intervence v reakci na místní a historickou tradici s odkazem na původní funkce středověkého kláštera podpoří samotný prostor a génius loci johanitské komendy a zprostředkují nevšední prožití a vnímání místa. Cílem výstavy je zažít umění naší doby v dialogu se středověkým, nikoliv unikátní památku degradovat na pouhou výstavní síň a popřít tak dědictví naší minulosti.
Výstava je pokusem o prezentaci alternativního zacházení se specifickým „výstavním“ prostorem a pokusem o koexistenci současné umělecké tvorby se sakrálním prostorem v rámci Strakonic. Realizace výstavy je reakcí na současné využívání prostoru bývalé johanitské komendy bez ohledu na její historickou hodnotu a tradici. Jednodenní akce chce také upozornit na nedostatečnou pozornost věnovanou této unikátní památce ze strany památkářů. Výstava je i snahou o naplnění přání účastníků workshopu Hynka Látala, pořádaného v johanitské komendě před dvěma lety volným sdružením Oživme si Strakonice. A v neposlední řadě odráží můj osobní zájem o středověké umění v dialogu s uměním aktuálním.
Umělci:
Matěj Frank http://
Petra Lacinová http://petralacinova.com/
kurátorka: Soňa Nováková
Johanitská komenda: Vzkříšení prostoru je jednodenní site specific projekt současného umění v prostorách bývalé johanitské komendy ve Strakonicích. Název výstavy nese trojí význam: Vzkříšení jednak vyjadřuje osvobození ve smyslu očištění a vyprázdnění prostoru od nepatřičných předmětů, které v posledních letech bránily vyniknout v jeho plné síle, tichosti, kráse a dynamičnosti. Dále je symbolem oživení středověkého prostoru současnými intermediálními intervencemi, které v reakci na historii, tradici místa a génius loci vdechnou středověkému klášteru nový život i atmosféru. V přesvědčení, že umění představuje určitý předstupeň "duchovnosti", chce být vzkříšený prostor, ve svém dalším významu, schopen zprostředkovat mystický zážitek.
Koncepce výstavy vychází z interpretace středověkého kláštera jako světa jakéhosi ideálního božího města, mikroměsta ve skutečném městě. Místo se řídilo svým vlastním řádem a prostorem. V kapitulní síni se řádoví bratři společně setkávali. Ambit je vybízel k rozjímání, meditaci a hledání vlastní duše. Kostel jako nejsvětější místo sloužil k samotné liturgii. Odedávna byl sakrální prostor pevně spjat s uměním a společně s ním tvořil naprosto svébytnou jednotku. Objednavatelé si do svých sídel i svatostánků zvali nejvyhlášenější umělce své doby nebo se alespoň snažili přiblížit aktuálním uměleckým tendencím. Na druhou stranu nebyl středověký obraz jen estetickou dekorací, ale měl sílu a moc. Byl médiem mezi jednotlivcem a vyšší nadpozemskou sférou.
Toto dřívější sepjetí duchovního života s uměním své doby bylo i impulsem pro uspořádání této výstavy. Propojení současného umění s prostorem ambitu, který dříve sloužil duchovnímu rozjímání, má prostoru navrátit jeho duchovní rozměr. Současné umělecké intervence v reakci na místní a historickou tradici s odkazem na původní funkce středověkého kláštera podpoří samotný prostor a génius loci johanitské komendy a zprostředkují nevšední prožití a vnímání místa. Cílem výstavy je zažít umění naší doby v dialogu se středověkým, nikoliv unikátní památku degradovat na pouhou výstavní síň a popřít tak dědictví naší minulosti.
Výstava je pokusem o prezentaci alternativního zacházení se specifickým „výstavním“ prostorem a pokusem o koexistenci současné umělecké tvorby se sakrálním prostorem v rámci Strakonic. Realizace výstavy je reakcí na současné využívání prostoru bývalé johanitské komendy bez ohledu na její historickou hodnotu a tradici. Jednodenní akce chce také upozornit na nedostatečnou pozornost věnovanou této unikátní památce ze strany památkářů. Výstava je i snahou o naplnění přání účastníků workshopu Hynka Látala, pořádaného v johanitské komendě před dvěma lety volným sdružením Oživme si Strakonice. A v neposlední řadě odráží můj osobní zájem o středověké umění v dialogu s uměním aktuálním.
úterý 9. září 2014
pondělí 14. dubna 2014
Velikonoční neděle na hřbitově ve Volyni? Balet na vernisáži výstavy Michala Škody a rakvičky se šlehačkou. V 15.00.
České Budějovice se mimo jiné pyšní světově respektovanou baletní scénou a programově kvalitním a vyhraněným Domem umění. Kulturní koncentrát z ČB můžete zažít na Velikonoční neděli v Galerii Na shledanou ve Volyni. Zahájíme výstavu umělce a ředitele Domu umění Michala Škody. Součástí vernisáže bude baletní perfomance v choreografii sólisty baletu Jihočeského divadla Pétera Rovó tančená Patrikem Čermákem a T. Ramónou Szlizs. Bude to v pořadí dvanáctá výstava a první balet v bývalé smuteční síni, která čtvrtým rokem funguje jako galerie současného umění. Velký dík patří Ministerstvu kultury ČR, Městskému muzeu ve Volyni a panu Poslednímu z firmy Barvy laky Renovo, který nás neúnavně obdarovává barvou.
Michal Škoda
přítomnostabsence
vernisáž neděle 20.dubna v 15 hodin, výstava potrvá do 22. června
hřbitov Malsička, Volyně
na vernisáži baletní performance a rakvičky se šlehačkou
Michal Škoda (*1962), umělec a ředitel Domu umění v Českých Budějovicích rozběhne
výstavní sezónu věnovanou vztahu architektury a umění. M.Š. se zabývá
prostorem, převádí mnohovrstevnatou realitu do geometrických tvarů a
podobně se chová i ke světu barev, který redukuje do odstínů šedé. Na shledanou vymaluje sytou šedou,
aby nápadněji vystoupilo geometrické členění obvodových zdí. Autor
obvykle pracuje s prostorovými objekty, které umisťuje do interiérů
galerií nebo malbou vytváří geometrické iluzivní prostory na plochách.
Tentokrát se na objekty Michala Škody nebudeme dívat zvnějšku, ale
ocitneme se uvnitř šedivé velké krabice s okny a prostor galerie
ohraničený zdmi se stane uměleckým dílem.
5tations
Choreografie: Peter Rovó - sólista baletu Jihočeského divadla
Tanečníci: Patrik Čermák - sólista baletu Jihočeského divadla
Tamara Ramóna Szlizs (HDA)
Doprovod : Václav Žák - člen orchestru Jihočeského divadla
Choreografie: Peter Rovó - sólista baletu Jihočeského divadla
Tamara Ramóna Szlizs (HDA)
Doprovod : Václav Žák - člen orchestru Jihočeského divadla
Jan Freiberg, kurátor Galerie Na shledanou
http://galerienashledanou.blogspot.cz/
neděle 9. února 2014
pondělí 27. ledna 2014
Na návštěvě - rozhovor Zdeňka Brdka s rektorem pražské AVU T. Vaňkem a J. Freibergem, iniciátorem aktivity Oživme si Strakonice o tom, jak probíhalo soustředění studentů akademie ve Strakonicích.
Od 12. do 17. prosince 2013 se ve Strakonicích konal pobyt studentů ateliéru intermediální tvorby Tomáše Vaňka z pražské AVU. Jednalo se o začátek experimentálního projektu, jehož cílem je rozproudit myšlení o veřejném prostoru na malém městě. O nesnadno uchopitelné a dosud neuzavřené akci jsme hovořili s jejími organizátory: Tomášem Vaňkem, nastupujícím rektorem AVU, a Janem Freibergem, kurátorem Galerie Na shledanou a iniciátorem aktivity Oživme si Strakonice.
Redaktor českobudějovického kulturního časopisu Semtam a webového časopisu Arttalk.cz Zdeněk Brdek přijel na exkurzi do Strakonic a posléze v Praze v Holešovicích u Tomáš Vaňka vyzpovídal oba iniciátory
více na http://www.artalk.cz/2014/01/27/na-navsteve/
Redaktor českobudějovického kulturního časopisu Semtam a webového časopisu Arttalk.cz Zdeněk Brdek přijel na exkurzi do Strakonic a posléze v Praze v Holešovicích u Tomáš Vaňka vyzpovídal oba iniciátory
více na http://www.artalk.cz/2014/01/27/na-navsteve/
pátek 24. ledna 2014
Ateliér Intermédií III ve Strakonicích
Od
12. do 17. prosince 2013 proběhl ve Strakonicích workshop patnácti
studentů ateliéru Intermédií III profesora Tomáše Vaňka z
pražské Akademie výtvarných umění. Proč jsem je pozval a co tu
měli dělat? Zamýšlet nad stávájící podobou veřejných
prostranství města, nad sochami a pomníky a jejich vztahem k
historii a současné situaci Strakonic s ohledem na podmínky a
sociální a politickou situaci města. Měli vnímat, přemýšlet a
setkávat se s městem a jeho obyvateli, aby v čase zkusili hledat
co městu v ulicích chybí nebo čeho je nadbytek a jak by mohlo
vypadat jinak.
Impulsem k uspořádání workshopu byly sochy s náměty folkloru, které za posledních třicet let zaplnily ulice města. Domnívám se, že jak lokální dudáctví tak folklór z velikonočních ostrovů nereflektují plně skutečné dějiny města a ukazují na nedostatek jasných politických a tím pádem i kulturních vizí. Politická reprezentace chtěla vytvořit jasně rozpoznatelný symbol pro vlastní sebedefinici i pro turisty a zvolila tak bezpečný folklór, který zastiňuje například lokální dějiny průmyslu, kterým žilo v několika generacích desítky tisíc lidí.
Cílem workshopu nebylo nutně vytvořit nová díla, ale zamyslet se společně nad tím, jak by se měla vést debata o soše ve veřejném prostoru malého jihočeského města na začátku 21. století a co může podoba města vypovídat o jeho směřování. Možná vznikne jen diskuse, možná několik návrhů, které budeme v průběhu zimy a jara prezentovat a pokud některý z nich bude životaschopný, rádi bychom se ho ve spolupráci s dalšími subjekty pokusili realizovat.
Funkce externích poradců projektu se ujali kurátor a kritik umění Jiří Ptáček a architekt Mojmír Pukl, kteří s námi strávili ve Strakonicích nějaký čas.
Jediná možnost jak se se studenty a celým workshopem veřejně seznámit byla ve čtvrtek 12. prosince od 18.00 do 22.00 hodin v prostorách nad kavárnou Moiry. Pracovně jsme setkání nazvali Líná Pecha Kucha Strakonice a měla za cíl se představit navzájem a prostřednictvím přispivatelů zaměřit pozornost na aktuální témata ve městě:
Impulsem k uspořádání workshopu byly sochy s náměty folkloru, které za posledních třicet let zaplnily ulice města. Domnívám se, že jak lokální dudáctví tak folklór z velikonočních ostrovů nereflektují plně skutečné dějiny města a ukazují na nedostatek jasných politických a tím pádem i kulturních vizí. Politická reprezentace chtěla vytvořit jasně rozpoznatelný symbol pro vlastní sebedefinici i pro turisty a zvolila tak bezpečný folklór, který zastiňuje například lokální dějiny průmyslu, kterým žilo v několika generacích desítky tisíc lidí.
Cílem workshopu nebylo nutně vytvořit nová díla, ale zamyslet se společně nad tím, jak by se měla vést debata o soše ve veřejném prostoru malého jihočeského města na začátku 21. století a co může podoba města vypovídat o jeho směřování. Možná vznikne jen diskuse, možná několik návrhů, které budeme v průběhu zimy a jara prezentovat a pokud některý z nich bude životaschopný, rádi bychom se ho ve spolupráci s dalšími subjekty pokusili realizovat.
Funkce externích poradců projektu se ujali kurátor a kritik umění Jiří Ptáček a architekt Mojmír Pukl, kteří s námi strávili ve Strakonicích nějaký čas.
Jediná možnost jak se se studenty a celým workshopem veřejně seznámit byla ve čtvrtek 12. prosince od 18.00 do 22.00 hodin v prostorách nad kavárnou Moiry. Pracovně jsme setkání nazvali Líná Pecha Kucha Strakonice a měla za cíl se představit navzájem a prostřednictvím přispivatelů zaměřit pozornost na aktuální témata ve městě:
a)
Tomáš Vaněk - ateliér Tomáše Vaňka AVU - prezentace
b)
Jan Freiberg - Oživme si Strakonice - prezentace
c)
Martin Vadlejch – Artwall Strakonice - regionální galerie pod
širým nebem a sochy v parku – prezentace
d)
Marek Dunovský - Přestěhujeme mariánský sloup? (ten strakonický)
e)
Jakub Frydrýšek – Městské muzeum ve Volyni - Etnograf Josef
Režný, folklór a dudy
f)
Jaroslav Brůžek - vedoucí odboru životního prostředí MěÚ
Strakonice - Veřejné prostory a městská zeleň
g)
David Andrlík – městský architekt- Sochy ve městě – současný
stav a vize
Jan Freiberg
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)