sobota 10. prosince 2016
pátek 26. února 2016
Johanistská komenda - performance sobota 27.2.2016
Johanitská komenda: Enigma loci
Daniel Vlček
Ewelina Chiu
Pavla Dundálková
Johanitská komenda: Enigma loci je jednodenní site-specific projekt současného umění v prostorách johanitské komendy ve Strakonicích. Koncepce akce je prostá – očistit a vyprázdnit prostor bývalého kláštera od nepatřičných předmětů, které brání vyniknout jeho autentičnosti. Pojem enigma loci, v doslovném překladu „hádanka místa“, v sobě skrývá několik významů. V historicky zatíženém prostoru je enigma hádankou, kterou autor musí řešit, je podmínkou, se kterou se autor musí vypořádat, je odkazem na místně-historickou tradici, kterou autor musí respektovat. Proto intermediální intervence současného umění, v reakci na historii, tradici,prostor i paměť místa s odkazem na původní funkce středověkého kláštera, podpoří samotný prostor komendy, pomohou mu znovu nalézt jeho zapomenutou kontemplativní atmosféru a pokusí se zprostředkovat nevšední prožití a vnímání místa.
Klíčovým tématem letošní akce je zvuk a rehabilitace spirituální dimenze johanitské komendy. Už v prvopočátcích lidských dějin byla hudba spjatá s náboženskými představami lidí, s jejich mýty a rituály. Představovala ryzí spiritualitu, vytvářela akustickou rovinu symbolické komunikace mezi člověkem a vyšší nadpozemskou sférou, vedla věřícího k aktivní účastni na liturgii, a přinášela přímý emoční účinek v přesvědčení, že umění představuje určitý předstupeň duchovnosti, je schopno umožnit hluboký prožitek, oproštění se od světa vnějšího a ponoření se do světa vnitřního.
Daniel Vlček a Ewelina Chiu odkryjí zvukovou paměť středověkého kláštera. Jejich audiovizuální performance představuje tzv. pseudo-archeologickou sondu do zvukové paměti stěn johanitské komendy. Zvuková performance se opírá o motivy křesťanských středověkých rituálů odehrávajících se v sakrálních prostorech. Umělecká dvojice ovládne aktualizovanou formou modlitby celý aurální prostor bývalého středověkého kláštera.
Efemérní instalace Pavly Dundálkové reaguje na opomíjený a zanedbávaný duchovní rozměr místa. Hořící svíce patří k neodmyslitelným součástem každého sakrálního prostoru. Jsou atributem světla, spirituality, mystiky, pomíjivosti, ale i naděje. Představují komunikační prostředek i skutečnou přítomnost. Destruované objekty v symbolické rovině ilustrují osud johanitské komendy, odkazují k jiné realitě a zároveň vyjadřují vnitřní názor a postoj autorky k danému místu.
Principem jednodenní „výstavy“ je koexistence současné umělecké tvorby s bývalým sakrálním prostorem johanitské komendy. Cílem je alternativní prezentace velice významného a specifického prostoru a také snaha o zkvalitnění a nabídnutí jiného způsobu kulturního vyžití v jihočeských Strakonicích.
kurátorka výstavy Soňa Nováková
http://johanitskakomendastrakonice.blogspot.cz/
úterý 2. února 2016
sobota 23. ledna 2016
středa 30. září 2015
Doporučujeme: Přádelna přede.
Letos vás v rámci Dnů architektury zveme do bývalé přádelny Na Dubovci. Tato úchvatná funkcionalistická stavba bude poprvé ve své historii dějištěm nevídané kulturní slavnosti!
V pátek v osm večer vás pozveme na kultovní film Tomáše Vorla, Kouř, a po něm se můžete těšit na kapely Wessele a Zutro.
V sobotu přádelna otevře své brány už v 15 hodin, aby uvítala hudební a baletní vystoupení, poté vás čeká vernisáž výstavy s industriální tematikou, přednáška s komentovanou prohlídkou a promítání archivních záběrů města.
Po celou dobu bude otevřena výstava prací žáků ZUŠ vytvořených v otevřeném ateliéru v přádelně.
PROGRAM + ČASY:
PÁTEK 2.10.
20:00 Kouř (projekce filmu Tomáše Vorla)
21:30 Wessele, Zutro (koncert)
SOBOTA 3.10.
15:00 sraz účastníků před hlavní branou a společný přesun do posledního patra přádelny
15:30 úvod a zahájení programu
16:00 taneční vystoupení žákyň Alice Janotové (ZUŠ)
17:00 pěvecký soubor Hlasoň
17:30 vernisáž výstavy Krajiny z druhé ruky
18:00 přednáška historika Karla Skalického a komentovaná prohlídka přádelny
19:00 Jaroslav Landsinger – promítání archivních 16mm filmových materiálů ze Strakonic s doprovodným komentářem
Akce by se nemohla uskutečnit bez podpory Šmidingerovy knihovny, Města Strakonice, ZUŠ Strakonice a Sunshine Cabaret :-) Díky!
Pořádá Jsme Strakonice.
V pátek v osm večer vás pozveme na kultovní film Tomáše Vorla, Kouř, a po něm se můžete těšit na kapely Wessele a Zutro.
V sobotu přádelna otevře své brány už v 15 hodin, aby uvítala hudební a baletní vystoupení, poté vás čeká vernisáž výstavy s industriální tematikou, přednáška s komentovanou prohlídkou a promítání archivních záběrů města.
Po celou dobu bude otevřena výstava prací žáků ZUŠ vytvořených v otevřeném ateliéru v přádelně.
PROGRAM + ČASY:
PÁTEK 2.10.
20:00 Kouř (projekce filmu Tomáše Vorla)
21:30 Wessele, Zutro (koncert)
SOBOTA 3.10.
15:00 sraz účastníků před hlavní branou a společný přesun do posledního patra přádelny
15:30 úvod a zahájení programu
16:00 taneční vystoupení žákyň Alice Janotové (ZUŠ)
17:00 pěvecký soubor Hlasoň
17:30 vernisáž výstavy Krajiny z druhé ruky
18:00 přednáška historika Karla Skalického a komentovaná prohlídka přádelny
19:00 Jaroslav Landsinger – promítání archivních 16mm filmových materiálů ze Strakonic s doprovodným komentářem
Akce by se nemohla uskutečnit bez podpory Šmidingerovy knihovny, Města Strakonice, ZUŠ Strakonice a Sunshine Cabaret :-) Díky!
Pořádá Jsme Strakonice.
úterý 19. května 2015
Doporučujeme: Volyně, Galerie Na shledanou, sobota 23.5.2015. Tryzna za vakovlka - malba a hudební produkce pro veřejnost! Také křest smutečních novin s dobrými zprávami:)
TRYZNA ZA VAKOVLKA A PREMIÉRA TŘETÍHO ČÍSLA NOVIN GALERIE NA
SHLEDANOU
Autor programu: Jan Freiberg, kurátor Galerie Na shledanou
Galerie Na shledanou, hřbitov Malsička, Volyně, 23. května 2015 13-18
Tryzna za vakovlka bude kolektivní malba zvnějšku na budově Galerie Na shledanou a kolektivní hudební performance v jejím interiéru a blízkém okolí. Ke spoluúčasti zveme širokou veřejnost. Cílem je vytvořit dočasný výtvarný a hudební pomník druhům zvířat a rostlin, které člověk vyhubil zejména v posledním století. Zvenku pomalovaná galerie nebude pomníkem oslavujícím mrtvé lidské hrdiny nebo činy z lidských dějin. Připomene holou existenci milionů tvorů, které dokážeme pojmenovat, ale nemají pro nás hodnotu, dokud si je neochočíme a nepřivlastníme nebo nevyhubíme. Obvykle je považujeme za objekty a stejně jako jiné věci v našich myslích jsou mrtvá už zaživa a pomocí zákonů si udělujeme právo rozhodnout o jejich reálném životě či smrti. Tryzna za vakovlka chce upozornit, že svět je utkaný ještě z jiných než lidských zájmů.
SHLEDANOU
Autor programu: Jan Freiberg, kurátor Galerie Na shledanou
Galerie Na shledanou, hřbitov Malsička, Volyně, 23. května 2015 13-18
Tryzna za vakovlka bude kolektivní malba zvnějšku na budově Galerie Na shledanou a kolektivní hudební performance v jejím interiéru a blízkém okolí. Ke spoluúčasti zveme širokou veřejnost. Cílem je vytvořit dočasný výtvarný a hudební pomník druhům zvířat a rostlin, které člověk vyhubil zejména v posledním století. Zvenku pomalovaná galerie nebude pomníkem oslavujícím mrtvé lidské hrdiny nebo činy z lidských dějin. Připomene holou existenci milionů tvorů, které dokážeme pojmenovat, ale nemají pro nás hodnotu, dokud si je neochočíme a nepřivlastníme nebo nevyhubíme. Obvykle je považujeme za objekty a stejně jako jiné věci v našich myslích jsou mrtvá už zaživa a pomocí zákonů si udělujeme právo rozhodnout o jejich reálném životě či smrti. Tryzna za vakovlka chce upozornit, že svět je utkaný ještě z jiných než lidských zájmů.
Souběžně proběhne křest třetího čísla novin Galerie Na shledanou, kterému výtvarně dominují ilustrace trofejí jelenů Jana Turnera. Hlavním tématem jsou „malé smrti zaživa“, především v umění a architektuře. Najdete tu rozhovor se Borkem Lacinou o medikamentech které schizofreniky neléčí, ale naopak zadržují doživotně v nemoci, nebo článek o mumifikaci architektury památkovou péčí. Rozhovor s antropologem Mnislavem Zeleným o rituálech smrti amazonských indiánů. Malíř Josef Bolf vzpomíná, jak mu silné deprese bránily v životě. Na příhraniční region Čech se zaměřuje text o životě a smrti domů a krajiny po odchodu sudetských němců a také rozhovor s významnou volyňskou osobností, jahnem Josefem Matějkou. Dosud probíhající výstava Norberta Schmidta je prezentovaná dvěma vzájemně odlišnými pohledy. V novinách je reportáž z krátkého představení Galerie Na shledanou na pražských Olšanských hřbitovech, které v loňském červnu doplnila hostina, přednášky a nástěnná malba Ondřeje Malečka a článek Martiny Faltýnové o živém ruchu na středověkém hřbitově.
Výzva
Pojďte v sobotu 23. května od 13 hodin pomalovat zvenku Galerii na shledanou anebo si přineste hudební nástroj a hrajte. Obojí na počest vyhubených druhů. Abychom na hřbitově na čas postavili zvukový a výtvarný pomník. Tentokrát nikoliv lidem, ale všem jiným, zvířatům a rostlinám. Vyberte si vyhubený druh zvířete či rostliny a namalujte jeho zástupce na Galerii Na shledanou. Za "profesionální umělce" se sobotní akce zúčastní malíř Jan Turner a hudebník a malíř Jaroslav Jeroným Neduha. Možná Ondřej Maleček. Nástroje a občerstvení si vezměte své. Barvy, štětce a štafle zajistíme. Uvítáme rádi i ty, kteří se přijdou jen podívat.
Malíři Jana Vojnarová a Josef Bolf začnou mimořádně malovat už v pátek 22.5. před polednem.
Doprovodný program
Jiří Zemánek: Křičet k větrům, šeptat k řekám a jelenům …
„Je to země, která je skutečně inteligentní, nikoli izolované lidstvo. Společně s ostatními
zvířaty, rostlinami a ženoucími mraky jsme tělesně ponořeni v mysli tohoto živoucího mystéria.“
David Abram
zvířaty, rostlinami a ženoucími mraky jsme tělesně ponořeni v mysli tohoto živoucího mystéria.“
David Abram
Pár postřehů o vytváření mezidruhového společenství „velké rodiny života“. O „naddruhové erotice“ - o tom, jak probudit naše spící smysly a jak začít se živou zemí kolem nás, se stromy, řekami, oblaky a zvířaty, znovu hovořit. Proč je důležité nikoli mluvit „o přírodě“, ale mluvit „k ní“ a „s ní“ a jakou roli v tom může hrát poezie.
Norbert Schmidt -ÜBERRAUM a Michal Škoda- PŘÍTOMNOSTABSENCE.
Prostorová skica ÜBERRAUM obrací Galerii Na shledanou ve Volyni naruby. Vnitřek se stává venkem. Prostor galerie se nyní otevírá a uzavírá současně. Radikálním zaplněním vnitřku budovy vysokými stěnami se paradoxně otevírá prostor prázdna, ticha a koncentrace. Prostor vytržení z běžného vizuálního i akustického hluku, prostor rozepjatý mezi světlem a tmou. Prostor jako obraz, okno, práh, šifra, odkaz k prostorům zcela jiným. Obě výstavy bude možné během sobotní akce navštívit.
Galerie Na shledanou
Budova byla postavena v Akci Zet koncem osmdesátých let dvacátého století a měla sloužit jako smuteční síň. Do provozu však nikdy uvedena nebyla. Po téměř dvaceti letech prázdnoty v ní v roce 2010 vznikla Galerie Na shledanou. Program galerie těží ze své situace, výmluvně ovlivňuje rezidenty a sleduje otázku, jak se prostřednictvím umění vztahovat k naší jediné životní jistotě. Galerii založil a vede Jan Freiberg. Zpočátku galerie hostila většinou malíře, kteří malovali na její vnitřní zdi, které se před každou novou výstavou zabílili. Vystavovali tu například Josef Bolf, finalista ceny Jindřicha Chalupeckého nebo Tomáš Vaněk, současný rektor Akademie výtvarných umění v Praze. Forma výstav se od původních rezidenčních pobytů jednotlivých umělců postupně proměňuje a směřuje k tématickým projektům. Poslední dva roky v popředí stojí vrstvení a spolupůsobení jednotlivých autorských vstupů. Tak se tu spolu ocitají prostorová intervence Michala Škody s architektonickou intervencí Norberta Schmidta, která radikálně přeměnila interiér galerie. Doplní je koncem léta 2015 projekt Překročení prahu aneb o smrti a znovuzrození kurátora Jiřího Zemánka. „Jádrem celé instalace bude labyrint, ponořený do naprosté tmy, který bude připomínat jeskyni jako onu tajemnou chtonickou dutinu, v níž se dostáváme do kontaktu s hlubinami našeho nevědomí - jako místo znovuzrození, do něhož je člověk uzavřen, aby byl obnoven. V této souvislosti chceme rovněž připomenout Grofův výklad archetypálních perinatálních prožitků prizmatem hermeneutiky porodu.“ Umělecky se na instalaci budou podílet Zuzana Füsterová, Habima Fuchs a Tomáš Hauser.
Nyní vznikající vrstva Tryzna za vakovlka je první akcí vně galerie a v pořadí druhou výstavou, které se může aktivně účastnit veřejnost. Galerie Na shledanou vydala tři čísla čtyřicetistránkových stejnojmenných novin, které shrnují předchozí výstavy a v mnoha textech reflektují situaci funerální architektury, designu a umění spolu s texty o volyňsku a tématice života a smrti.
Kontakt pro média
kurátor Galerie Na shledanou Jan Freiberg
tel.: 777 117 463
mail: freiberg.freiberg@gmail.com
http://galerienashledanou.blogspot.cz/
Galerie Na shledanou se těší laskavé podpoře Ministerstva kultury ČR.
středa 10. prosince 2014
úterý 4. listopadu 2014
pondělí 20. října 2014
Doporučujem: Galerie Na shledanou - Norbert Schmidt - ÜBERRAUM - vernisáž v sobotu 1. listopadu v 15 hod
Norbert Schmidt
ÜBERRAUM
Galerie Na shledanou
hřbitov Malsička, Volyně
listopad 2014 – červenec 2015
vernisáž se uskuteční:
v sobotu 1. listopadu 2014 v 15:00 hodin
v den, kdy v předvečer Vzpomínky na všechny věrné zemřelé
slavíme slavnost Všech svatých
v sobotu 1. listopadu 2014 v 15:00 hodin
v den, kdy v předvečer Vzpomínky na všechny věrné zemřelé
slavíme slavnost Všech svatých
Prostorová skica ÜBERRAUM obrací Galerii Na shledanou ve Volyni naruby. Vnitřek se stává venkem. Architektonická intervence zcela proměňuje celkové vyznění atmosféry této bývalé smuteční síně, kde jsme si již zvykli setkávat se s předními českými umělci a jejich příspěvky k existenciálnímu tématu konečnosti pozemského života. Prostor galerie se nyní otevírá a uzavírá současně. Radikálním zaplněním vnitřku budovy vysokými stěnami se paradoxně otevírá prostor prázdna, ticha a koncentrace. Prostor vytržení z běžného vizuálního i akustického hluku, prostor rozepjatý mezi světlem a tmou. Prostor jako obraz, okno, práh, šifra, odkaz k prostorům zcela jiným.
ÜBERRAUM tematizuje mlčení jako začátek otázky a prázdno jako její základ.
Při vernisáži 1. listopadu 2014 v 15:00 hodin bude novou intervenci reflektovat i Michal Škoda, umělec a kurátor Domu umění v Českých Budějovicích, jehož předchozí vstup do galerie s názvem PŘÍTOMNOSTABSENCE bude na místě zachován. Kanovník od Všech svatých na Pražském hradě, teolog a historik Tomáš Petráček se spolu s návštěvníky pak zamyslí nad majestátem smrti a silou naděje. Vzácnými hosty, kteří se postarají o zvukovou stránku dušičkového odpoledne, budou Alice Flesarová z kapely Zuby nehty a Jiří Hodina, sbormistr Pražské katedrální scholy u Sv. Víta.
Časem doplní Galerii Na shledanou o nové umělecké vrstvy díla dalších rezidentů.
Norbert Schmidt
Jan Freiberg, kurátor výstavy
Jan Freiberg, kurátor výstavy
pátek 10. října 2014
Johanitská komenda - Vzkříšení prostoru - neděle 12. října 10-16 hod
Strakonický hrad
Umělci:
Matěj Frank http:// mattejfrank.blogspot.cz/
Petra Lacinová http://petralacinova.com/
kurátorka: Soňa Nováková
Johanitská komenda: Vzkříšení prostoru je jednodenní site specific projekt současného umění v prostorách bývalé johanitské komendy ve Strakonicích. Název výstavy nese trojí význam: Vzkříšení jednak vyjadřuje osvobození ve smyslu očištění a vyprázdnění prostoru od nepatřičných předmětů, které v posledních letech bránily vyniknout v jeho plné síle, tichosti, kráse a dynamičnosti. Dále je symbolem oživení středověkého prostoru současnými intermediálními intervencemi, které v reakci na historii, tradici místa a génius loci vdechnou středověkému klášteru nový život i atmosféru. V přesvědčení, že umění představuje určitý předstupeň "duchovnosti", chce být vzkříšený prostor, ve svém dalším významu, schopen zprostředkovat mystický zážitek.
Koncepce výstavy vychází z interpretace středověkého kláštera jako světa jakéhosi ideálního božího města, mikroměsta ve skutečném městě. Místo se řídilo svým vlastním řádem a prostorem. V kapitulní síni se řádoví bratři společně setkávali. Ambit je vybízel k rozjímání, meditaci a hledání vlastní duše. Kostel jako nejsvětější místo sloužil k samotné liturgii. Odedávna byl sakrální prostor pevně spjat s uměním a společně s ním tvořil naprosto svébytnou jednotku. Objednavatelé si do svých sídel i svatostánků zvali nejvyhlášenější umělce své doby nebo se alespoň snažili přiblížit aktuálním uměleckým tendencím. Na druhou stranu nebyl středověký obraz jen estetickou dekorací, ale měl sílu a moc. Byl médiem mezi jednotlivcem a vyšší nadpozemskou sférou.
Toto dřívější sepjetí duchovního života s uměním své doby bylo i impulsem pro uspořádání této výstavy. Propojení současného umění s prostorem ambitu, který dříve sloužil duchovnímu rozjímání, má prostoru navrátit jeho duchovní rozměr. Současné umělecké intervence v reakci na místní a historickou tradici s odkazem na původní funkce středověkého kláštera podpoří samotný prostor a génius loci johanitské komendy a zprostředkují nevšední prožití a vnímání místa. Cílem výstavy je zažít umění naší doby v dialogu se středověkým, nikoliv unikátní památku degradovat na pouhou výstavní síň a popřít tak dědictví naší minulosti.
Výstava je pokusem o prezentaci alternativního zacházení se specifickým „výstavním“ prostorem a pokusem o koexistenci současné umělecké tvorby se sakrálním prostorem v rámci Strakonic. Realizace výstavy je reakcí na současné využívání prostoru bývalé johanitské komendy bez ohledu na její historickou hodnotu a tradici. Jednodenní akce chce také upozornit na nedostatečnou pozornost věnovanou této unikátní památce ze strany památkářů. Výstava je i snahou o naplnění přání účastníků workshopu Hynka Látala, pořádaného v johanitské komendě před dvěma lety volným sdružením Oživme si Strakonice. A v neposlední řadě odráží můj osobní zájem o středověké umění v dialogu s uměním aktuálním.
Umělci:
Matěj Frank http://
Petra Lacinová http://petralacinova.com/
kurátorka: Soňa Nováková
Johanitská komenda: Vzkříšení prostoru je jednodenní site specific projekt současného umění v prostorách bývalé johanitské komendy ve Strakonicích. Název výstavy nese trojí význam: Vzkříšení jednak vyjadřuje osvobození ve smyslu očištění a vyprázdnění prostoru od nepatřičných předmětů, které v posledních letech bránily vyniknout v jeho plné síle, tichosti, kráse a dynamičnosti. Dále je symbolem oživení středověkého prostoru současnými intermediálními intervencemi, které v reakci na historii, tradici místa a génius loci vdechnou středověkému klášteru nový život i atmosféru. V přesvědčení, že umění představuje určitý předstupeň "duchovnosti", chce být vzkříšený prostor, ve svém dalším významu, schopen zprostředkovat mystický zážitek.
Koncepce výstavy vychází z interpretace středověkého kláštera jako světa jakéhosi ideálního božího města, mikroměsta ve skutečném městě. Místo se řídilo svým vlastním řádem a prostorem. V kapitulní síni se řádoví bratři společně setkávali. Ambit je vybízel k rozjímání, meditaci a hledání vlastní duše. Kostel jako nejsvětější místo sloužil k samotné liturgii. Odedávna byl sakrální prostor pevně spjat s uměním a společně s ním tvořil naprosto svébytnou jednotku. Objednavatelé si do svých sídel i svatostánků zvali nejvyhlášenější umělce své doby nebo se alespoň snažili přiblížit aktuálním uměleckým tendencím. Na druhou stranu nebyl středověký obraz jen estetickou dekorací, ale měl sílu a moc. Byl médiem mezi jednotlivcem a vyšší nadpozemskou sférou.
Toto dřívější sepjetí duchovního života s uměním své doby bylo i impulsem pro uspořádání této výstavy. Propojení současného umění s prostorem ambitu, který dříve sloužil duchovnímu rozjímání, má prostoru navrátit jeho duchovní rozměr. Současné umělecké intervence v reakci na místní a historickou tradici s odkazem na původní funkce středověkého kláštera podpoří samotný prostor a génius loci johanitské komendy a zprostředkují nevšední prožití a vnímání místa. Cílem výstavy je zažít umění naší doby v dialogu se středověkým, nikoliv unikátní památku degradovat na pouhou výstavní síň a popřít tak dědictví naší minulosti.
Výstava je pokusem o prezentaci alternativního zacházení se specifickým „výstavním“ prostorem a pokusem o koexistenci současné umělecké tvorby se sakrálním prostorem v rámci Strakonic. Realizace výstavy je reakcí na současné využívání prostoru bývalé johanitské komendy bez ohledu na její historickou hodnotu a tradici. Jednodenní akce chce také upozornit na nedostatečnou pozornost věnovanou této unikátní památce ze strany památkářů. Výstava je i snahou o naplnění přání účastníků workshopu Hynka Látala, pořádaného v johanitské komendě před dvěma lety volným sdružením Oživme si Strakonice. A v neposlední řadě odráží můj osobní zájem o středověké umění v dialogu s uměním aktuálním.
úterý 9. září 2014
pondělí 14. dubna 2014
Velikonoční neděle na hřbitově ve Volyni? Balet na vernisáži výstavy Michala Škody a rakvičky se šlehačkou. V 15.00.
České Budějovice se mimo jiné pyšní světově respektovanou baletní scénou a programově kvalitním a vyhraněným Domem umění. Kulturní koncentrát z ČB můžete zažít na Velikonoční neděli v Galerii Na shledanou ve Volyni. Zahájíme výstavu umělce a ředitele Domu umění Michala Škody. Součástí vernisáže bude baletní perfomance v choreografii sólisty baletu Jihočeského divadla Pétera Rovó tančená Patrikem Čermákem a T. Ramónou Szlizs. Bude to v pořadí dvanáctá výstava a první balet v bývalé smuteční síni, která čtvrtým rokem funguje jako galerie současného umění. Velký dík patří Ministerstvu kultury ČR, Městskému muzeu ve Volyni a panu Poslednímu z firmy Barvy laky Renovo, který nás neúnavně obdarovává barvou.
Michal Škoda
přítomnostabsence
vernisáž neděle 20.dubna v 15 hodin, výstava potrvá do 22. června
hřbitov Malsička, Volyně
na vernisáži baletní performance a rakvičky se šlehačkou
Michal Škoda (*1962), umělec a ředitel Domu umění v Českých Budějovicích rozběhne
výstavní sezónu věnovanou vztahu architektury a umění. M.Š. se zabývá
prostorem, převádí mnohovrstevnatou realitu do geometrických tvarů a
podobně se chová i ke světu barev, který redukuje do odstínů šedé. Na shledanou vymaluje sytou šedou,
aby nápadněji vystoupilo geometrické členění obvodových zdí. Autor
obvykle pracuje s prostorovými objekty, které umisťuje do interiérů
galerií nebo malbou vytváří geometrické iluzivní prostory na plochách.
Tentokrát se na objekty Michala Škody nebudeme dívat zvnějšku, ale
ocitneme se uvnitř šedivé velké krabice s okny a prostor galerie
ohraničený zdmi se stane uměleckým dílem.
5tations
Choreografie: Peter Rovó - sólista baletu Jihočeského divadla
Tanečníci: Patrik Čermák - sólista baletu Jihočeského divadla
Tamara Ramóna Szlizs (HDA)
Doprovod : Václav Žák - člen orchestru Jihočeského divadla
Choreografie: Peter Rovó - sólista baletu Jihočeského divadla
Tamara Ramóna Szlizs (HDA)
Doprovod : Václav Žák - člen orchestru Jihočeského divadla
Jan Freiberg, kurátor Galerie Na shledanou
http://galerienashledanou.blogspot.cz/
neděle 9. února 2014
pondělí 27. ledna 2014
Na návštěvě - rozhovor Zdeňka Brdka s rektorem pražské AVU T. Vaňkem a J. Freibergem, iniciátorem aktivity Oživme si Strakonice o tom, jak probíhalo soustředění studentů akademie ve Strakonicích.
Od 12. do 17. prosince 2013 se ve Strakonicích konal pobyt studentů ateliéru intermediální tvorby Tomáše Vaňka z pražské AVU. Jednalo se o začátek experimentálního projektu, jehož cílem je rozproudit myšlení o veřejném prostoru na malém městě. O nesnadno uchopitelné a dosud neuzavřené akci jsme hovořili s jejími organizátory: Tomášem Vaňkem, nastupujícím rektorem AVU, a Janem Freibergem, kurátorem Galerie Na shledanou a iniciátorem aktivity Oživme si Strakonice.
Redaktor českobudějovického kulturního časopisu Semtam a webového časopisu Arttalk.cz Zdeněk Brdek přijel na exkurzi do Strakonic a posléze v Praze v Holešovicích u Tomáš Vaňka vyzpovídal oba iniciátory
více na http://www.artalk.cz/2014/01/27/na-navsteve/
Redaktor českobudějovického kulturního časopisu Semtam a webového časopisu Arttalk.cz Zdeněk Brdek přijel na exkurzi do Strakonic a posléze v Praze v Holešovicích u Tomáš Vaňka vyzpovídal oba iniciátory
více na http://www.artalk.cz/2014/01/27/na-navsteve/
pátek 24. ledna 2014
Ateliér Intermédií III ve Strakonicích
Od
12. do 17. prosince 2013 proběhl ve Strakonicích workshop patnácti
studentů ateliéru Intermédií III profesora Tomáše Vaňka z
pražské Akademie výtvarných umění. Proč jsem je pozval a co tu
měli dělat? Zamýšlet nad stávájící podobou veřejných
prostranství města, nad sochami a pomníky a jejich vztahem k
historii a současné situaci Strakonic s ohledem na podmínky a
sociální a politickou situaci města. Měli vnímat, přemýšlet a
setkávat se s městem a jeho obyvateli, aby v čase zkusili hledat
co městu v ulicích chybí nebo čeho je nadbytek a jak by mohlo
vypadat jinak.
Impulsem k uspořádání workshopu byly sochy s náměty folkloru, které za posledních třicet let zaplnily ulice města. Domnívám se, že jak lokální dudáctví tak folklór z velikonočních ostrovů nereflektují plně skutečné dějiny města a ukazují na nedostatek jasných politických a tím pádem i kulturních vizí. Politická reprezentace chtěla vytvořit jasně rozpoznatelný symbol pro vlastní sebedefinici i pro turisty a zvolila tak bezpečný folklór, který zastiňuje například lokální dějiny průmyslu, kterým žilo v několika generacích desítky tisíc lidí.
Cílem workshopu nebylo nutně vytvořit nová díla, ale zamyslet se společně nad tím, jak by se měla vést debata o soše ve veřejném prostoru malého jihočeského města na začátku 21. století a co může podoba města vypovídat o jeho směřování. Možná vznikne jen diskuse, možná několik návrhů, které budeme v průběhu zimy a jara prezentovat a pokud některý z nich bude životaschopný, rádi bychom se ho ve spolupráci s dalšími subjekty pokusili realizovat.
Funkce externích poradců projektu se ujali kurátor a kritik umění Jiří Ptáček a architekt Mojmír Pukl, kteří s námi strávili ve Strakonicích nějaký čas.
Jediná možnost jak se se studenty a celým workshopem veřejně seznámit byla ve čtvrtek 12. prosince od 18.00 do 22.00 hodin v prostorách nad kavárnou Moiry. Pracovně jsme setkání nazvali Líná Pecha Kucha Strakonice a měla za cíl se představit navzájem a prostřednictvím přispivatelů zaměřit pozornost na aktuální témata ve městě:
Impulsem k uspořádání workshopu byly sochy s náměty folkloru, které za posledních třicet let zaplnily ulice města. Domnívám se, že jak lokální dudáctví tak folklór z velikonočních ostrovů nereflektují plně skutečné dějiny města a ukazují na nedostatek jasných politických a tím pádem i kulturních vizí. Politická reprezentace chtěla vytvořit jasně rozpoznatelný symbol pro vlastní sebedefinici i pro turisty a zvolila tak bezpečný folklór, který zastiňuje například lokální dějiny průmyslu, kterým žilo v několika generacích desítky tisíc lidí.
Cílem workshopu nebylo nutně vytvořit nová díla, ale zamyslet se společně nad tím, jak by se měla vést debata o soše ve veřejném prostoru malého jihočeského města na začátku 21. století a co může podoba města vypovídat o jeho směřování. Možná vznikne jen diskuse, možná několik návrhů, které budeme v průběhu zimy a jara prezentovat a pokud některý z nich bude životaschopný, rádi bychom se ho ve spolupráci s dalšími subjekty pokusili realizovat.
Funkce externích poradců projektu se ujali kurátor a kritik umění Jiří Ptáček a architekt Mojmír Pukl, kteří s námi strávili ve Strakonicích nějaký čas.
Jediná možnost jak se se studenty a celým workshopem veřejně seznámit byla ve čtvrtek 12. prosince od 18.00 do 22.00 hodin v prostorách nad kavárnou Moiry. Pracovně jsme setkání nazvali Líná Pecha Kucha Strakonice a měla za cíl se představit navzájem a prostřednictvím přispivatelů zaměřit pozornost na aktuální témata ve městě:
a)
Tomáš Vaněk - ateliér Tomáše Vaňka AVU - prezentace
b)
Jan Freiberg - Oživme si Strakonice - prezentace
c)
Martin Vadlejch – Artwall Strakonice - regionální galerie pod
širým nebem a sochy v parku – prezentace
d)
Marek Dunovský - Přestěhujeme mariánský sloup? (ten strakonický)
e)
Jakub Frydrýšek – Městské muzeum ve Volyni - Etnograf Josef
Režný, folklór a dudy
f)
Jaroslav Brůžek - vedoucí odboru životního prostředí MěÚ
Strakonice - Veřejné prostory a městská zeleň
g)
David Andrlík – městský architekt- Sochy ve městě – současný
stav a vize
Jan Freiberg
úterý 7. ledna 2014
pondělí 9. prosince 2013
Českobudějovický kulturní časopis Semtam - krátká zpráva o Oživme si Strakonice.
Českobudějovický kulturní časopis Semtam rozšířil své pole působnosti i na další jihočeská města a jejich kulturu. Malé upoutávky na dvě akce Oživme si Strakonice najdete na straně 4, na straně 23 je profil spřátelené hřbitovní Galerie Na shledanou ve Volyni.
http://issuu.com/semtam/docs/semtam_26
http://issuu.com/semtam/docs/semtam_26
pátek 6. prosince 2013
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)











